Kdo si troufne ujet více než 3.000 kilometrů na skútru východní Afrikou? Návštěva horských goril? Koloběžkové safari (existuje toto slovo?) v pěti národní parky? Zblízka mimo jiné obdivovat lvy, buvoly, hrochy a slony. Jmenuji se Eric a rád cestuji na skútru. Přečtěte si zde 15. díl jedinečné zprávy o úžasném dobrodružství na koloběžce Uganda, Rwanda en Kenia. V této části navštěvuji Karamojong na severovýchodě Ugandy a zblízka zažívám volební kampaň.
Uganda nám nejednou ukradla srdce a z našeho pohledu je to cestovatelská destinace, která patří na seznam každého světoběžníka. Zjistěte, proč je Uganda nazývána perlou Afriky.
Výlet Ugandou bude ten, na který nikdy nezapomenete. Poznejte lvy šplhající po stromech, setkejte se s tisíci slonů, setkejte se tváří v tvář horským gorilám v džungli a poznejte krásnou kulturu.
Stylové rozloučení s národním parkem Kidepo Valley
Samozřejmě, že můžu Národní park Kidepo Valley neodcházejte bez rozloučení s půvabnou manažerkou Betty a jejím synem Mandelou. Mandela si pro tuto příležitost oblékl oranžové tričko. Vyfotili jsme se tedy úplně stylově.
Ráno se rozhoduji pro poslední safari do bývalé chaty Idi Amin. Na skále před chatou se mi zdá, že vidím hlavu lva. Přiblížením objektivem mého fotoaparátu to vím jistě.
O chvíli později zastavuje zájezdový autobus s poněkud zklamanými turisty. „Viděl jsi lvy?“ zní otázka. 'Máte štěstí. Jeden je tam na skále.“ "Fantastické, opravdu." Ale, co, odvažuješ se stát tady s tím lvem támhle?“ Odpovídám: 'Podívejte se, kde máte řidiče a průvodce.' Stojí v trávě vedle autobusu.
Nedlouho poté se setkávám tváří v tvář s buvolem, který se těsně předtím zcela ponořil do bahna. Je to rozloučení ve velkém stylu.
První představení Karamoja: Kadepo
Je to zase stará písnička. Odcházím příliš pozdě a pořádně jsem se nepřipravil. Tentokrát jedu na sotva udržované polní cestě. Trik spočívá v udržení dostatečné hybnosti, abyste neuklouzli ve volném písku.
Teprve v jednu hodinu přijíždím do první vesnice Karamojongu: Kadepo.
V Kadepo jsem si dal pauzu. Okamžitě mě napadne celý dav dětí. Velitel vesnice je vyžene. „Mzungu, dětem nic nedávejte. Jsou to zatoulané děti a každý den chodí žebrat do vesnice. Pokaždé, když jim někdo něco dá, mají důvod se vrátit.“
Ptám se ho, jestli jsem nyní v zemi Karamojong. Souhlasně přikývne. "Ano, tohle je země Karamojongů." Příliš si toho nepředstavujte. Je tam hodně chudoby.“
Pak ukáže na můj skútr. "Neviděl jsem je tu roky." Kdysi dávno zde žil italský kněz. Vždycky takhle jezdil na piki piki. Myslím, že sotva kdo v Karamoji viděl takové vozidlo.“
Představujeme: Karamojong
Karamoja je subregion v severovýchodní Ugandě. V regionu žije hlavně 1,2 milionu Karamajongů. Karamajongové jsou tradičně nomádští lidé a pocházejí z Etiopie. Jsou příbuzní mimo jiné Turkaně a Masajům v Keni.
Karamajongové žijí v oblasti, která zažívá hodně sucha. Hladomor je pravidelný jev a násilí mezi okolními národy pravidelně vzplane. Zejména Turkana a Pokot z Kenia pravidelně kořist v Karamajongu a naopak.
Ugandská armáda se rozhodla zasáhnout v Karamoja na začátku roku 2010. Karamajongové museli své zbraně odevzdat armádě. To vedlo ke zlepšení bezpečnosti. Přesto se konflikty s určitou pravidelností rozhořívají. Sucho a hladomor přivádějí různé národy k zoufalství. Řešení se často hledá v drancování potravin a dobytka u sousedů.
Poznámka: Během mého pobytu v Karamoji v roce 2017 i 2018 jsem nezaznamenal žádnou možnou nejistotu. Co vyniklo, byla konzumace alkoholu. Mnoho mužů ve vesnicích bylo v poledne ve zjevném stavu. Kromě toho jsem slyšel mnoho příběhů o krádežích dobytka z Turkany a Pokotů. Naopak se ukázalo, že je to vzácné. O dva měsíce později jsem byl na svém skútru na návštěvě u Pokotů za hranicí v Keni a slyšel jsem stejnou píseň. Měli velké potíže se zloději dobytka z Turkany a Karamoji. Sami Pokotové se do krádeží dobytka nezapojili.
Bezpříkladný skalní ráj v zemi Karamojong
V posledních měsících hodně pršelo a to je vidět na zelených barvách v krajině. Vytváří velmi krásné snímky oblasti, která často zažívá velké sucho.
Moje tempo není příliš rychlé. Na to je polní cesta příliš zrádná. Sem tam je docela dost výmolů a občas dojde i k totálnímu sedání. Mohu tím jen projít.
Panoramata zůstávají krásná jako vždy. Ženy na rockové vlně na mě. Perou prádlo. O kousek dál jsou dva pastevci koz. Manévrují své stádo téměř vyschlým korytem řeky. Po projetí mostu přes tuto řeku jsem v Kaabongu.
Slavnostní předvolební kampaň v Kaabongu
Velkolepá poloha Kaabongu je dostatečným důvodem k jeho návštěvě. Město se sotva 12.000 XNUMX obyvateli je centrálně umístěno v rovině s nádhernými skalními útvary. Je také co nakupovat. Karamojongové nakupují své věci v mnoha stáncích podél hlavní silnice. Na prodej jsou vtipné čepice v mnoha barevných kombinacích. Gumové sandály se montují na místě. Barevné koberce, ve kterých se Karamojongové sami nosí, pocházejí z Keni. Je to zvyk zděděný od Masajů, kde jsou známí jako Shuka.
Dál mimo centrum nemůžu. Hlavní silnice je zcela zablokovaná. Všude jsou zpívající a tančící lidé. Kolem projíždí několik mladých mužů na motorkách a hlasitě troubí. Z dálky se blíží slavnostní průvod. "Brzy máme volby," slyším od diváka. "Toto je jeden z kandidátů." O chvíli později mě táhne k autu, ve kterém kandidát vesele tančí. Smím se s ní vyfotit a k této příležitosti dostávám originální klobouk Karamojong.
Všechno ukazuje, že lidé jsou na párty. K čemu není dobrá volební kampaň.
Příjezd za tmy do Kotida
Je čas se rozloučit se vší zábavou. Mým dnešním cílem je Kotido. Pokud chci dojet do Kotida před setměním, musím ujet 80 km za 2 hodiny. To je vzhledem ke stavu vozovky téměř nemožné.
Kousek před Kaabongem se krátce zastavím, abych vyfotografoval další znamení mezinárodní humanitární organizace. Kvůli téměř každoročnímu suchu a chudobě se humanitární organizace v Karamoji hemží. Tentokrát jsem v terénní kanceláři Světového potravinového programu. Kancelář je za vysokou zdí s cívkami ostnatého drátu. „Fighting Hunger WorldWide“ je krédem.
Kvůli všemu rozruchu jsem ztratil pojem o čase. Je deset sedm a do Kotida mi zbývá ještě 80 km. Takže to nikdy nezachráním před setměním. Co na tom záleží? Tato oblast je tak neuvěřitelně krásná s těmi krásnými skalními útvary a tradičními osadami Karamoja. Nemůžu se toho nabažit…
Tak blízko rovníku nastává docela náhle tma. Posledních 50 km je docela utrpení. Po horkém dni se k silnici hlásí celé hejna hmyzu. Zmizí, když je úplná tma a okamžitě se ochladí.
Kolem půl desáté jsem konečně dosáhl svého konečného cíle a přesouvám se do hotelu Kotido Resort.
Uganda nám nejednou ukradla srdce a z našeho pohledu je to cestovatelská destinace, která patří na seznam každého světoběžníka. Zjistěte, proč je Uganda nazývána perlou Afriky.
Výlet Ugandou bude ten, na který nikdy nezapomenete. Poznejte lvy šplhající po stromech, setkejte se s tisíci slonů, setkejte se tváří v tvář horským gorilám v džungli a poznejte krásnou kulturu.